Znáš ten pocit, kdy víš, že jdeš někam, kam nechceš?
Znáš ten pocit, kdy víš, že jdeš někam, kam nechceš,
ale stejně tam jdeš?
Protože „musíš“.
Protože „peníze“.
Protože sis zvykla jít proti sobě tak dlouho,
že už to skoro ani nevidíš.
Nervozita před prací
Jsi před prací nervozní?
Dva dny předem pomalu nemyslíš na nic jiného.
Radši si nic neplánuješ.
Nejde ti normálně fungovat.
V den práce už máš sevřený žaludek.
A už si jen přeješ, ať je „po“.
Víš, že jdeš proti sobě
Víš, že jdeš proti sobě.
Ale potřebuješ ty peníze.
Otázka je, jestli je ale fakt opravdu potřebuješ.
Nebo je chceš na rozmary, které nutně nepotřebuješ.
Ano, já vím.
Taky mám ráda hezké věci.
A člověk si chce dělat radost.
Ale ne za každou cenu to stojí.
Když se nemůžeš soustředit
Nejde se ti pořádně na nic soustředit.
Odpočítáváš hodiny.
Hlavně jestli se tam vůbec dostavíš.
To, že tam vůbec dojdeš,
je pomalu půlka práce hotovo.
Fasáda a úsměv
Nějak se hecneš a dostavíš se tam.
Tak jako už v minulosti tolikrát.
Hlavní je se tam hlavně dohrabat
a neseknout se.
Pak už to člověk nějak zvládne.
Snažíš se nahodit fasádu.
Úsměv.
Jsi „strašně v pohodě“
a „těšíš se na něj“.
Že?
Co mají klienti vidět
Jo.
To přece chceme, aby si mysleli.
Klienti.
Jak strašně jsme na ně natěšené.
Jak jsme rády, že je vidíme.
Jak je milujeme.
Jak jsme radostné, natěšené a nadržené.
Nadržené 24/7.
Tak kde to žijeme?
Sex na povel
Sex je teď.
A v tuhle hodinu.
To tak v životě nefunguje.
Ano, funguje to tak v této práci.
V sobotu v 8 večer prostě „máš chuť na sex“.
Zásadně.
V tuhle hodinu.
V tenhle den.
Jo.
Nikdo se neptá
Jenže to tak není.
Třeba zrovna chceš být doma.
Pustit si film.
Jít do kina.
Nebo si udělat doma příjemný večer.
No jo.
Jenže tady se nikdo neptá.
Tady prostě v sobotu 15.10. ve 20:00
máš být na místě.
Je to fér výměna?
Ano, dostaneš za to dobře zaplaceno.
Ale záleží na tom?
Je to vůbec hodnota k protihodnotě?
Jo, nebo ne?
Když se něco přepne
Mně se to sakra za poslední roky změnilo.
Za určitou částku bych prostě nešla.
A nezajímalo mě, jestli kvůli tomu nebudu mít klienty.
Prostě se to ve mně celé přepnulo.
Ano.
Práce na sebehodnotě a respektu k sobě
je zásadní.
Stojí ti to ještě za to?
Stojí ti to ještě za to?
Jak moc si sama sebe ceníš?
Jaká je cena,
která už s tebou nerezonuje
a pod kterou nechceš jít?
Řešení nejsou černobílá
Řešení je říct si o víc peněz.
Jak u koho.
Záleží.
Ale minimálně se musíš cítit doceněná.
Ne zaseknutá v mindsetu:
„Je to furt lepší než práce na pokladně.“
Když peníze nestačí
Ano, vím,
že peníze často nemůžou být ekvivalent toho,
proč tam vůbec nechceš.
A proto jsou klienti,
které musíš pustit.
Protože tam opravdu nechceš.
A sekáš se,
i kdyby ti dal dvojnásob.
Poslouchej tělo
Poslouchej svoje tělo
a to, co ti říká.
Máš na výběr.
Vždy máš na výběr.
On není jediný klient.
Tvoje tělo nelže.
Kolik to ještě vydržíš?
Stojí ti za to ten stres?
Jak dlouho to ještě vydržíš?
Udělej si výběr
Vybírej si.
Řekni si o víc peněz.
Ty, za kterými bys nešla ani za dvojnásob,
ukonči.
Buď k sobě upřímná
Tam, kde cítíš:
„OK, peníze dobré, není to tak zlý,“
si je zatím nech.
Ale objektivně.
Ty víš přesně:
kde máš limit
a jakého klienta už fakt nechceš.
Ať už proto, že:
málo platí,
chce věci, které se ti příčí,
nebo je ti prostě odpornej.
To je jedno.
Nemusíš se ničit
Nemusíš se ničit.
Těmhle klientům prostě řekni papá.
Zablokuj je.
Nebo napiš, že se už dál vidět nechceš.
Ano.
S každým je třeba jednat trochu jinak.
To sama víš.
Cena dlouhodobého stresu
Dlouhodobý stres není nic dobrého.
Narušuje spánek.
Hormony.
Psychickou pohodu.
A otázka je pořád stejná:
Kolik tě vlastně stojí jít proti sobě?
Závěr
Pokud tenhle text mluví přímo k tobě,
zůstaň se mnou.
Možná už je čas přestat přežívat
a začít žít tak,
aby ses konečně cítila v bezpečí
ve vlastním těle.
Každé „ne“ někomu jinému
je jedno malé „ano“ tobě.
Amelia Dawn